Zpět na seznam článků

Elektromobilita pohledem reálného uživatele elektromobilu

Dnes vám přinášíme druhou část vzájemného rozhovoru Petra Beneše a ředitelky ČSOB Leasing Barbary Řimánkové. Prostřednictvím předchozího článku jste se mohli podívat na elektromobilitu a dotace pohledem ze strany ČSOB Leasing. Tentokrát pokládála otázky Barbara Řimánková a zaměřila se v nich na to, o čem se nyní ve světe elektromobility mluví nejvíce. Odpovídá Petr Beneš, který už najezdil elektromobilem tisíce kilometrů po České republice i Evropě.

Jak je to v realitě s vypouštěním skleníkových plynů elektromobilů provozovaných v České republice? Má na to vliv původ elektřiny? Jak si vede takový elektromobil v porovnání s autem na spalovací motor?

Obávám se, že v této oblasti nemám dostatek detailních informací. Poskytnu vám svůj laický pohled. Co se vypouštěných škodlivin týče, tak do nich je zajisté třeba započítat i škodliviny vzniklé (mimo jiné) při výrobě pohonné látky. Tou je pro elektromobil elektřina, pro spalovací auta benzín/nafta. U obou je třeba vzít v potaz více faktorů. U elektřiny se to může zdát být jednoduché – vezmeme spotřebu EV, aplikujeme na ni energetický mix, vyjde nám množství CO2 na km provozu. U spalovacích motorů výrobci uvádějí ideální hodnoty vypouštěného CO2 na km. Avšak to je hodnota vypouštěná autem, není tam započítaná potřebná elektrická energie např. na výrobu benzínu/nafty a z toho vyplývající hodnota CO2, kterou je třeba připočíst k hodnotě CO2 udávané výrobcem. Pro mě je však důležité to, že při výrobě elektřiny se do ovzduší vypouštěné látky kontrolují na jednom místě – v místě výroby. Zatímco u spalovacího auta nikdo neví, kdo si jakou úpravu v autě udělal a jaký vliv tato úprava má na emise. U EV mám jistotu, že nevypustí žádné emise lokálně, u spalovacího auta vím, že škodlivé látky vdechuji pokaždé, když kolem mě auto projede

S přechodem na zelenější elektřinu, což je nutný krok, který však bude vyžadovat určitý čas, se množství emisí potřebných na provoz vozidel bude snižovat.

Jsou různé studie na to, kdy se výroba elektromobilu (včetně výroby baterií) a jeho následný provoz z pohledu emisí CO2 vyrovná spalovacím autům. Některé studie říkají po cca 45 000 km, jiné po více než 100 000 km. Záleží na tom, jaký energetický mix se bere v potaz při výrobě a následném provozu. Proto nejsem zastáncem tvrdit nějaká čísla. Užitná hodnota elektromobilu je pro mě v komfortu jeho provozu a nulových lokálních emisích.

Co má největší vliv na uhlíkovou stopu elektromobilu? Dochází vývojem nových technologií a zlepšení k dalšímu snižování uhlíkové stopy elektromobilů?

Dle mého názoru je prozatím největším přispěvovatelem k uhlíkové stopě výroba baterií. Zde je však třeba říci to, že baterie EV není to samé, co baterie mobilu/notebooku, kde jsme zvyklí, že baterie „klekne“ po třech/čtyřech letech. Záruka baterie EV je typicky 8 let nebo 160 000 km na pokles na 70 % původní kapacity. 

Data prozatím ukazují, že zdaleka nedochází k tak dramatickým poklesům. A pokud by uživatel EV opravdu potřeboval vyměnit baterii EV po nějaké době, určitě ji nevyhodí, ale použije v úložišti energie. Tam může sloužit několik dalších let. A až teprve poté dojde k recyklaci baterie. Tudíž baterie má tři životy – v elektromobilu, v úložišti a jako recyklovaná baterie. Technologický vývoj jde dopředu jak v oblasti výroby automobilů jako takových, tak v oblasti výroby a materiálového složení baterií. Používání zelené energie při výrobě také přispívá k výraznému snížení uhlíkové stopy.

Mají ještě konvenční auta vůbec šanci, aby se jejich uhlíková stopa materiálně snížila a mohla konkurovat elektromobilům?

Myslím, že spalovací motory narazily na svůj strop, co se účinnosti a vypouštění co nejmenších emisí týče. Jistě je možné emise snižovat, pokud dojde k dalším investicím do jejich vývoje, ale s přihlédnutím k faktu, že i sami výrobci připouští, že další zpřísňování emisních norem má za následek obrovské investice, ptám se – má to smysl? Má smysl investovat do něčeho, co prošlo vývojem posledních více než 100 let a prakticky se nemá kam posunout? Není lepší investice směrovat do nových čistých technologií?

Jak by měl elektromobil vypadat, co by měl umět, aby mu Češi dali přednost před konvenčním vozidlem?

Češi jsou milovníci kombi. Pokud bude tedy na trhu cenově dostupný kombi elektromobil, věřím, že pro hodně lidí to bude impuls ke změně. Změna začne hlavně u těch, kteří mají zajištěnou možnost nabíjení doma. 

Jaké jsou překážky většího rozšíření elektromobility u nás? 

Jednu z velkých překážek pro rozvoj elektromobility v ČR vnímám negativní obraz EV aktivně živený médii. Je pro mě s podivem, co média vede k takové obavě před novou technologií. Jakákoliv negativní věc kolem EV je medializovaná. A mám obavu, abychom nakonec neskončili na chvostu nejen Evropy, co se přístupu k novým technologiím týče. V ČR potřebujeme mít centra výzkumu a vývoje, nemůžeme se soustředit na montování aut.

Je dostupnost nabíjení elektromobilů překážkou? 

Pro větší pohodlí a tím i rozšíření elektromobility je samozřejmě dobré, aby uživatel elektromobilu měl možnost nabíjení doma, popřípadě v práci. Pokud má někdo strach z nabíjení na cestách, tak ho mohu uklidnit, že toto v současné době není žádný problém. Počet rychlonabíjecích stanic roste rychlým tempem. Česká republika je na předních příčkách, co se hustoty nabíjecí sítě týče.

Jak vidíte budoucnost nabíjení v bytové zástavbě, např. na sídlištích, kde majitelé aut nemohou svá elektroauta dobíjet v zázemí rodinného domu, jeho fotovoltaiky a vlastního wallboxu?

Toto je zajisté téma, které je důležité. I u nás již vznikají nabíjecí místa na parkovištích, nabíjet je možné z lamp veřejného osvětlení. Jsem rád, že v této oblasti se inspirujeme v zahraničí, kde je takové nabíjení běžné. 

Parkovací místa s možností dobíjení elektromobilů

Existuje mimo dotace nějaká jiná motivace, která by uživatele motivovala k pořízení elektromobilu?

Pro mě byly hlavní motivace k pořízení elektromobilu komfort, nulové lokální emise a ekonomika provozu. S úsměvem musím říct, že krátce po pořízení elektromobilu, jsme s mojí paní měli pravidelné debaty na téma, kdo pojede zítra elektrikou, neboť jsme oba chtěli jezdit tím, co nevrčí, a nevypouští emise ostatním lidem. Věřím, že to samé měli a budou mít i ostatní uživatelé elektromobilu.

Za sebe mohu říct, že vidím smysl v ukazování normálnosti elektromobility, normálnosti života s elektromobilem. Plus jeho výhody, samozřejmě.

Dle zkušeností ze zahraničí a dle Vašeho názoru, jaká podoba dotace by pomohla v rozhodnutí klientů pořídit si elektromobil?

Namísto maximální částky dotace, která je v současnosti nejčastější forma dotace (pokud se nepletu), bych spíše uvítal možnost odpuštění DPH. To je podle mě transparentnější.

Máte již velké zkušenosti s elektromobily: co se Vám na nich líbí, co Vás přímo uchvátilo, co naopak zklamalo a vyvolalo obavy?

Jak jsem již zmiňoval, u elektromobilu se mně líbil, a pořád líbí, jízdní komfort (hlavně absence hluku od motoru), nulové lokální emise a ekonomika provozu. Zpočátku jsem měl velké obavy z nabíjení na cestách a z dojezdu. Pamatuji si situaci, kdy jsem zkoušel jeden elektromobil, domů zbývalo 25 km, indikovaný dojezd byl 60 km a já měl obavy, že nedojedu. Absolvoval jsem již několik dlouhých cest, ať už opakovaně kolem republiky 1 300 km nebo do Španělska na závody elektromobilů 5 200 km. Pravidelně jezdíme do zahraničí na hory v zimě i v létě. Nikdy jsme neměli obavy o nabíjení nebo problémy s nabíjením, nabíjecí síť se neustále zhušťuje. U jednoho modelu elektromobilu nemám možnost vzdálené správy nabíjení a vytápění (jedná se o starší model), tak to je asi jediné, co mě zklamalo – avšak je to dané ročníkem uvedení na trh. V současnosti mnou jmenované funkce mají takřka všechny modely EV.

Představte si, že sníte a ve snu je vše možné. V něm máte možnost získat nový elektromobil, jak by vypadal, co by uměl? 

Slýchám o autonomním řízení, tak možná to bude právě toto, co bude umět automobil budoucnosti. A bude ho možné nabít rychleji než stávající elektromobily, v řádu pár minut. Na druhou stranu – byl bych rád, kdyby v tom snu bylo co nejméně aut a my využívali co nejvíce hromadnou dopravu, která bude využívat čistého pohonu – ať už bateriového nebo vodíkového nebo úplně jiného, který dnes ještě neznáme.

 

Petr Beneš Hyundai Kona Eco rallye Dolomity Autonabiječka.cz

Petr Beneš na Eco rally Dolomity 2021

Kdybyste si pořídil elektromobil, jaké služby související s vozem byste si přál mít či byste potřeboval?

Pro elektromobil je zásadní domácí nabíjení. Tudíž službu související s montáží wallboxu a jeho připojení do elektrické sítě považuji za nutnost. Pro cestování elektromobilem je v současnosti potřeba mít smlouvu s více poskytovateli nabíjení, abych měl výhodnější cenu za nabíjení. Proto bych uvítal něco na způsob roamingu mobilních telefonů – smlouva s jedním poskytovatelem a stejné ceny. Anebo, ještě lépe – žádné smlouvy – prostě přijedu k nabíječce, zapojím nabíjecí kabel a nabíjení se spustí automaticky a mně přijde faktura za nabíjení. Mimochodem, tato funkcionalita již je dostupná v provozu, většímu rozšíření brání fakt, že ji musí umět auta, což v současnosti je u málo značek.

Jak je provoz elektromobilu v aktuální ekonomické situaci, kdy náklady na elektrickou energii výrazně vzrostly, finančně výhodný či nevýhodný?

Vzhledem k vyšší pořizovací ceně elektromobilu se nabízí myšlenka, že jeho provozem „ušetřím“. Avšak ptám se – co ušetříte koupí jakéhokoliv auta? Nebo je to tak, že auto slouží jako přepravní prostředek z bodu A do bodu B? Chápu však, že náklady na palivo jsou součástí uvažování kupujících. U elektromobilu je náklad na kilometr velmi rozdílný díky tomu, kde se nabíjí. Pokud nabíjím doma se sazbou, řekněme, 8 Kč za kWh, tak při spotřebě 18 kWh na 100 km je náklad 144 Kč na 100 km. Pokud však nabíjím na rychlonabíjecích stanicích, kde kWh stojí cca 14 Kč, náklad je 252 Kč na 100 km. Je však třeba mít na paměti, že nabíjení na rychlonabíjecích stanicích se neděje pokaždé, když elektromobilista potřebuje nabít. Velká výhoda elektromobility je právě ta, že z domu vyjíždím „s plnou“, tedy nabitý za levnější peníze, a pokud jedu delší trasu, tak po ujetí cca 300 km nabíjím na rychlonabíjecí stanici za dražší peníze. Pokud uživatel elektromobilu vlastní fotovoltaickou elektrárnu, má možnost nabíjet elektromobil zdarma ze sluníčka a tím si ještě snížit náklady na kilometr provozu.

Partneři projektu

Všichni partneři

Co přináší elektromobilita a jak se jí dá využít spolu s obnovitelnými zdroji?

Vyžádejte si náš e-book o emobilitě.

    Váš e-mail byl úspěšně odeslán.